Zahrada

Charakter zahrady

Rodinná jedlá zahrada dávající úrodu po celý rok.
Staré a raritní odrůdy ovocných dřevin, uchovávání starých odrůd plodin.
Nižší nároky na údržbu. Permakulturně a esteticky.

Zahradu zakládala moje prababička ve 30. letech s pomocí zahradního architekta (návrh byl realizován z části). Zahrada byla téměř výhradně užitková, z moře záhonů vyčnívalo  na 50 ovocných zákrsků, 50 rybízů a téměř bez ustání i prababiččino široširé pozadí. Dobře si na ni pamatuji, třeba jak semenařila rajčata, měla – jak se říká – „zelené ruce“.
Když jsme s mužem převzali péči o pozemek (a její dvě dcery), dožívalo zde několik nemocných stromů a z trávníku jen ojediněle vyčnívaly vzpomínky na lepší časy.
Několik návrhů na zvelebení zahrady a na její propojení s domem jsem vypracovala pod vedením permakulturních lektorů (Marek Kvapil), či při permakulturním setkání „5P“.  Pozemek mám překreslený v poměru 1:100, zaneseno kdeco, ale ve výsledku řeším detaily spíš intuitivně na místě s tím, jak se mění schopnosti dětí, jak přibývá drůbeže a na kterých místech zahrady se ty které druhy porostu osvědčí. A dle svých fyzických a časových možností.

Pozemek a jeho rozvržení

Útlý pozemek o rozloze cca 1000 m2 je zcela plochý a nachází se ve čtvrti zvané „Jezera“ podle toho, že se zde dříve nacházely mokřiny. Blíž k ulici je postaven dům s dvorkem a předzahrádkou, za domem (severozápadně) je zahrada.

ZÓNY

Využíváme zónu 1 (denně užívané okolí domu s kuchyňskou zahrádkou), zónu 2 (záhonky, skeník, domácí zvířata), zónu 3 (větší stromy, nenáročné plodiny a rostliny na semínka, sazenice) a zónu 5 (divočina).

VODA NA POZEMKU

Povrchová voda je z dřívějších příkopů svedena do podzemních trubek a drenáží.
Dešťovou vodu zachytáváme do nadzemních nádrží a využíváme při zalévání, pro zvířata nebo jako venkovní užitkovou. Zavlažujeme s ní samospádem i skleník (povrchová kapková závlaha i podzemní rozvod). Její případný nadbytek řešíme zásakem na pozemku.
Naše studniční voda bohužel není vhodná k pití. Využíváme ji pro střídmé zalévání záhonů, nebo jako venkovní užitkovou.
Šedá voda (kuchyň, koupelna) i žlutá a černá voda (wc) odchází do kanalizace. Zde jsme z důvodu stávajících funkčních sítí a charakteru domu toto řešení ponechali.

Půda na pozemku

Půda je těžká, výrazně jílovitá, svého času bývala v Uhříněvsi cihelna. Slovy mé prababičky, první zvelebitelky místa: „To není půda, to jsou škubánky“. Vytváření kvalitní půdy je u nás tedy na pořadu dne. Nemaje tolik času a fyzických sil, zato maje permakulturní průpravu, přistoupila jsem k tvorbě půdy ve stylu „malá a pomalá řešení“. Typický kompost u nás nenajdete. Využíváme mulčování (nastýlání prosušené posekané trávy a uschlých natí do záhonů, pod keře a stromky). Dále máme dva kompostovací záhony, kam průběžně odkládáme kuchyňský odpad (pod slámu) a pěstujeme zde cukety, dýně nebo brambory. Na tyto kompostovací záhony mají přes zimu přístup slepice, které zde odvedou svůj kus práce.
Dodávání živin do půdy provádí rovněž volně pobíhající drůbež – přes zimu má přístup na většinu zahrady, v sezóně jsou slepice v menším výběhu a kachny se pohybují jen mimo čerstvě oseté záhony, aby je nezdupaly.
Jednou za čas dovezeme vyzrálý koňský kompost (v čerstvém bývá příliš mnoho semen).

zdroje a Koloběhy

Co nejvíce zdrojů pro zahradu se snažíme zajistit si na pozemku (půda, osivo, sazenice, voda, mulč aj.).
Veškerý „odpad“ se snažíme využít jako další zdroj, přičemž to ale neznamená, že hromadíme kdejaké harampádí. I čistý prostor je vítaná kvalita. V první řadě tedy „odpad“ nepořizujeme (zbytečné obaly a zbytné věci). Když není vyhnutí, odpad třídíme (plast, kov, sklo…). Papír využíváme na podpal nebo nepotištěné kartony na mulčování. Hnědou popelnici na bio-odpad u nás nenajdete.
Koloběh zahradního odpadu: Trávu a zbytky rostlin využíváme na mulčování nebo do kompostovacích záhonů. Ořezané větve necháváme proschnout na hromadách (přes zimu se třeba zabydlí ježek či jiná zvířata). Uschlé větve spálíme na ohni při grilování nebo v kamnech. Podestýlku od zvířat kompostujeme.

Dřeviny ovocné a jiné

Pěstujeme a průběžně dosazujeme staré odrůdy ovocných stromů a keřů, občas zařadíme i nějakou raritu, třeba pro zajímavé vlastnosti nebo z důvodu dozrávání v určitém ročním období. Můžeme dodat rouby.
Z ovocných stromů u nás rostou: jabloně (Řehtáč soudkovitý, Jadernička moravská, Malinové holovouské, Rubín, letní červené), hrušně (Červencová, Boscova lahvice), třešeň Karešova, Althánova renkloda, muďoul trojlaločný (paw-paw), jeřáb velkoplodý moravský, hloh velkoplodý, mišpule německá, kdouloň.
Z ovocných keřů pěstujeme: kdoulovec, arónii, rybízy, zimolez kamčatský, rakytník, muchovník, mandloň, hlošinu okoličnatou a z popínavých ovocných dřevin minikiwi a klanoprašku čínskou.

Uchováváme pro Gengel

Gengel, o.p.s. je nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví.
Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí Gengel tyto odrůdy veřejnosti. Každoročně aktualizovaná nabídka osiva z naší zahrady je zde.

Zelenina a její semenaření

Pěstujeme a semenaříme velké množství zeleniny. S oblibou zařazuji vytrvalou zeleninu (sevlák cukrový, topinambury, některé cibule a česneky) nebo takovou, která se sama snadno vysemeňuje (kozlíček polníček, saláty, hořčice, lebeda zahradní, mangold, brutnák). Zvláštní pozornost věnujeme rajčatům (divoké červené, Pražské dlouhé červené a žluté, Dívčí prs, Babiččin miláček, Cipollino, Latah, Krásnaja šešulka aj.), fazolím (Kafe, Willman fialový lusk, Černá želva, Cukrová perla, Jin-jang, Chomoutovská ledvinka, Čelověk, Kravky, Bobky aj.) a hrachu (Hejzlarová).
Z raritní zeleniny u nás roste například kozí brada fialová, tromín objímavý (Šárka) a světelný kořen.
Dýně, cukety, patizony či lilky pěstujeme, ale nesemenaříme. Z brambor uchováváme staré odrůdy Pink Fir Apple (Anglie) a Modřáky (ČR). Topinamburů máme 4 druhy.

Bylinky

Pěstujeme jak kuchyňské, tak léčivé bylinky v hojném množství, např. měsíček lékařský, kozlík lékařský, šalvěj lékařská a luční, třezalka tečkovaná, meduňka, máty, yzop lékařský, levandule česká pravá, rozmarýna, kamejka lékařská, jablečník, dobromysl, tymián, mateřídouška, saturejka, aloe pravá, fenykl, sléz maurský, proskurník a různé pažitky.

OBILOVINY

Pěstujeme a semenaříme pohanku (Tatarka), čirok metlový (Tatar), bílý mák, amarant.

Jedlý plevel

Jedna z nejmilovanějších, protože k opatření také nejméně náročných „zelenin“ jsou různé druhy jedlých plevelů a divokých bylin. Skvěle například chutnají ptačinec, bršlice nebo i mladé listy lípy. Kopřiva – samozřejmě!!! Tyto divoké byliny často obsahují více minerálů a stopových prvků než zahradní zelenina (o supermarketové nemluvě).
Podrobnější informace poskytuje třeba komplet Plané rostliny v domácnosti od Hely Vlašínové nebo Divoká a Lesní kuchařka od Melanie a Štěpána Matějkových.

Zvířata

Zvířata chováme pro užitek (kachny – indický běžec černý, slepice – česká zlatá kropenka, křepelky) a dětem pro potěšení (morčata, kocour).
Výnos ze zvířat máme následující: vejce, vymýcení slimáků, hnojivo, vyzobání červíků pod jabloněmi, čechrání kompostu, likvidace kuchyňských zbytků, redukce trávy, oživení zahrady, estetický zážitek, živá učebnice. A 2x 5 minut denně příjemné procházky zahradou. Za tu trochu dešťové vody, krmiva, steliva a skromného přístřeší to stojí.

Místo pro člověka

V neposledním – skutečně neposledním – místě je zahrada prostor pro člověka. Jsou to prvky přírody, které jsme si přiblížili k domovu, protože mají pro nás velký užitek. Je to inspirativní, životem prodchnutý prostor pro bezstarostné spočinutí s vědomím určitého zabezpečení, skutečné lůno přírody. Je to palác ducha i dobře uložená investice.

Odkazy na dodavatele osiva a sazenic –
z vlastní zkušenosti doporučujeme